Hamza bin Walajat žije ve Velké Británii od roku 2011. V Evropě se zřekl islámu, začlenil se do společnosti a žije s nemuslimskou partnerkou. Odpadlíci od víry jsou v Pákistánu pronásledováni. Walajta se v posledních letech hlásí k myšlenkám humanismu. Za rouhání přitom v jeho vlasti hrozí až trest smrti, příslušný zákon úřady uplatňují zejména proti náboženským menšinám.
Walajat požádal v Británii o azyl loni v červenci po tom, co mu vypršelo studentské vízum. Součástí azylového řízení byl i soubor testů a ústních pohovorů, během kterých měl Walajat dokázat své znalosti v oblasti humanismu.
Ze zprávy ministerstva vnitra vyplývá, že Pákistánec neznal slavné humanistické filozofy Platóna a Aristotela. „Jeho znalosti humanismu jsou tak přinejlepším základní,“ uvádí zpráva. Walajat se snažil neznalost omluvit tím, že bere léky, po kterých má problém s pamětí.
Reakce asociace humanistů
V hodnocení žádosti o azyl se rovněž píše, že Walajat ve své vlasti nečelí žádnému pronásledování ani případnému trestu za svoje názory. Pákistánec však tvrdí opak. Serveru The Guardian sdělil, že byl rozhodnutím ministerstva vnitra šokován.
„Řekl jsem jim pravdu. Místo toho, aby se mi snažili uvěřit, tak si hledali důvody, aby mě odsud mohli vykopnout,“ tvrdí. Argumentuje tím, že v Británii potkal mnoho křesťanů, kteří o historii své víry neví nic. „To ale neznamená, že to nejsou křesťané,“ vysvětluje.
Britská asociace humanistů, ke které se Walajat přidal loni v srpnu, na svých stránkách uvádí, že „humanismus není kanonickým náboženským systémem, kde musí člověk následovat striktní učení“. Humanista může být podle asociace kdokoli, kdo odmítne zavedené náboženství a žije v souladu se základními lidskými hodnotami.
Andrew Copson z Britské asociace humanistů tvrdí, že rozhodnutí ministerstva vnitra vytvořilo nebezpečný precedens pro další případy, kdy nevěřící lidé utíkají před pronásledováním kvůli náboženským otázkám.
